|
| |
|
|
Rethinking Corruption in the Czech Republic: A Mixed-Methods Approach to a Systemic Problem
Gawthorpe, Steven ; Frič, Pavol (vedoucí práce) ; Sičáková Beblavá, Emília (oponent) ; Pavel, Jan (oponent)
Systemická korupce je běžný vědecký pojem, nicméně chybí shoda ohledně významu tohoto termínu stejně jako důsledná analýza tohoto tématu. Tento nedostatek ve výzkumu představuje prostor pro analýzu tohoto tématu systemické korupce, jež stojí proti směru, který se zaměřuje na jednotlivce. Cílem této práce je rozšíření koncepčního rozsahu výzkumu systemické korupce s využitím "pattern-to-process" smíšených metod. Jádrem metodologie tohoto výzkumu je kombinování empirických dat ze sektoru veřejných zakázek umožňujících analýzu tzv. "spatio- temporal" vzorů síťového chování s popisem procesu díky hloubkovým pohovorům. Výsledky empirického výzkumu dokazují statisticky významný rozdíl mezi výhrami ve veřejných zakázkách firem, které vykazují znaky politického vlivu od těch, jež nikoliv. Tato práce operacionalizuje termín politického vlivu jako korupci, kdy by veřejní úředníci nevykonali stejné rozhodnutí bez speciálního zvážení politického přičlenění, příspěvku nebo síťového napojení. Po izolování vysvětlujících faktorů firemní kompetence data odhalují, že firmy s charakteristikami vlivu vyhrávají významně častěji, stejně tak tyto firmy častěji shodují v typu vykonávané produkce. Užití "geospatial cluster" analýzy ve spojení s výsledky šetření odhaluje vlivové skupiny jako takové, jež upevňují...
|
|
|
Historická imaginace pozdního osvícenství.
Smyčka, Václav ; Činátl, Kamil (vedoucí práce) ; Maur, Eduard (oponent) ; Tinková, Daniela (oponent)
Dizertační práce se zabývá vývojem dějepisectví a vnímání historického času v poslední třetině 18. a na počátku 19. století. Klade si otázky: Jak se proměnil způsob situování se (české) společnosti v dějinách? Jak se změnila podoba historických reprezentací mezi 60. lety 18. a druhým desetiletím 19. století? Jak tyto posuny souvisí s mediální podmíněností veškeré historické zkušenosti? Odpověď na tyto otázky nachází v pěti zásadních inovacích (chápaných v návaznosti na systémovou teorii Niklase Luhmanna jako prostředky redukce komplexity), jimiž ovlivnilo pozdní osvícenství představu o plynutí historického času a praxi dějepisectví. Jde o představu o kontinuální kumulaci prostorově organizovaného vědění v historia litteraria související s růstem knižních trhů, narativizaci historické zkušenosti vlivem rozšíření nových fikčních žánrů historické prózy, filozofii dějin jako nové epistemologie a sekularizace teleologických modelů, objevení moderního pojetí kultury coby prostředku popisu společnosti sebe samé a narativizaci kolektivních identit. Práce spojuje perspektivu historické sémantiky usilující o postižení proměn časových režimů (Reinhart Koselleck, Aleida Assmannová), perspektivu narativní teorie dějepisectví, jež chápe historický čas jakožto čas narativní a identity jakožto identity narativní...
|
|
| |
|
|
Aplikace systémové teorie na proces vývoje webu
Pařízek, Jan ; Čermák, Radim (vedoucí práce) ; Smutný, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce aplikuje principy systémového myšlení na současný proces vývoje webových stránek. Řešeným problém jsou konflikty a názorové střety, ke kterým dochází mezi jednotlivými pracovníky týmu, který vývoj realizuje. V teoretické části práce vymezuje jednotlivé oblasti a aktivity, které jsou typické pro moderní přístup k webdesignu a celkový pohled na roli uživatele při návrhu. V praktické části je na tým odpovědný za webdesign pohlíženo jako na měkký komplexní systém. Na ten je následně aplikována Checklandova metodologie měkkých systémů, jejímž cílem je řešit problémy, ke kterým dochází.
|
|
| |
|
|
Systémový přístup k financování zdravotnictví
Jankůj, Miroslav ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Kandilaki, Daniela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá českým zdravotním systémem. Zdravotnictví je obecně nazýváno jako systém, ale ne vždy jsou jeho problémy řešeny systémově. V práci je proto popsána systémová teorie, teorie komplexně adaptivních systémů a další pojmy, které se ve zdravotnictví často používají, ale jejich potenciál není využit tak, jak by měl. Cílem této práce bylo vysledovat dopady případné spoluúčasti pacientů (20 %, 25 % a 30 %) na finanční situaci českých domácností podle ukazatelů chudoby. Ukazatele chudoby definovala Světová zdravotnická organizace (WHO) pro Výzkum národního zdraví v jednotlivých zemích. Jedná se o čtyři základní ukazatele - hranici chudoby, existenční minimum, počet zbídačených domácností a domácnosti ohrožené katastrofickými výdaji na zdraví. Tyto ukazatele byly aplikovány na vzorek českých domácností a byly sledovány dopady zvýšené spoluúčasti domácností. Výsledky ukázaly, že na finanční situaci (dle ukazatelů chudoby) daného vzorku domácností by zvýšená spoluúčast neměla prakticky žádný dopad. Jen velmi málo domácností by se ocitlo na hranici chudoby. Nicméně, výsledky se nedají zobecnit na všeobecnou populaci České republiky a s ukazateli by se mělo ještě dále pracovat a rozvíjet je, aby mohly být aplikovány a mohly tak sloužit jako jeden z indikátorů pro sledování dopadů určitých zásahů do zdravotního systému.
|
|
|
Ekonomie a informace
Nohejl, Jiří ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Šíma, Josef (oponent)
Diplomová práce "Ekonomie a informace" se snaží předložit konzistentní teoretickou koncepci informace jako neoddělitelné součásti ekonomické teorie. Oproti dnešnímu sémantickému zmatení v užívání pojmu informace v ekonomii, si práce klade za cíl vystavět smysluplnou teorii vycházející jednak z klasických ekonomických studií, ale rovněž využívající pojetí informace v diskurzu systémových věd. V první části práce jsou popisována metodologická východiska a soudobé metodologické problémy vztahující se k uchopení informace v ekonomické teorii. Práce akcentuje význam metodologického individualismu a subjektivismu při analýze informací ve společenských vědách, z čehož dále vyvozuje nutnost chápat informaci v kontextu lidského jednání. V další části práce popisuje některé přístupy k analýze informačních problémů v ekonomii a proti nim předkládá vlastní koncepci informace, která je založená na praxeologických základech. Praxeologická koncepce informace vychází z duálního pojetí informace jako prostředku, ale i cíle lidského jednání a akcentuje tak důležitost správného pojetí interpretace, znalosti a dynamického informačního procesu. V závěrečné části práce jsou s využitím předložené koncepce diskutovány praktické dopady teorie na hospodářsko-politická doporučení a institucionální uspořádání.
|
host ::
RSS.